pondělí 24. dubna 2017

5 knih, které stojí za přečtení

Aneb pět knih, které na mě zapůsobily víc než ty všechny ostatní (zatím). Nejdříve chci ale říct, že rozhodně nejsem žádný knihomol. Nejvíc jsem toho přečetla asi k maturitě a pak už jen velmi nárazově. Někdy přečtu dvě knížky za měsíc a někdy dvě za rok. Taky nejsem žádný knižní odborník, takže to vezmu velmi stručně.
Celkově jsem člověk, kterého nejvíc dostane krásný příběh nebo atmosféra knihy. Moji první knížkou, u které jsem si řekla, že je fakt hodně dobrá (a která mi hodně zvýšila můj čtenářský vkus) je Těžší než nebe. Tuhle knížku jsem četla asi v patnácti, hlavně proto, že jsem tehdy milovala Kurta Cobaina a jelikož je to jeho životopis, musela jsem to přečíst. Upřímně, do té doby jsem četla strašný braky. Tahle kniha mi opravdu hodně pomohla najet na kvalitnější literaturu. Kniha odhaluje temnou stránku Kurta, vypráví jak vznikaly některé písně Nirvany, zachycuje zápisky z jeho deníků, vztah s okolím...Kniha dělaná pro naprosto dekadentní čtenáře, jelikož to není úplně veselé čtivo. Pokud se vám líbily knížky typu My děti ze stanice ZOO nebo Memento (obojí jsem četla, obojí pecka), tak tohle je přesně pro vás.
1984. Tohle jsem četla když jsem byla v prváku na vejšce. Nikdy bych nevěřila, že mě to tak zaujme. Hlavní hrdina se potýká s životem v totalitním systému, nejvíce připomínající komunismus s trochou nadsázky. Bohužel je opravdu smutné, když si člověk uvědomí, že některé systémy tento model připomínají a to bez té nadsázky. Například taková Severní Korea...Jedna z klasik, u kterých se nudit nebudete!
Moje vůbec nejoblíbenější knížka ever je Klub rváčů. Ačkoli by se mohlo zdát, že je to o lidech, co se rádi rvou (a do jisté míry to tak je), knížka má v sobě mnohem větší poselství. Poukazuje na dnešní svět, honbu za hmotnými statky, které nám ale stejně k ničemu nejsou, protože nikdy nebudeme spokojení. I když si celý obývák zařídíme podle katalogu z Ikei. Otevírá téma materialismu a vlastně i minimalismu. Protože teprve až ztratíte úplně všechno, budete svobodní. A taky se už na první stránce dozvíte, jak vyrobit nitroglycerin.
Ten, kdo stojí v koutě (aka Charlieho malá tajemství) jsem četla teprve nedávno, i když film jsem viděla už (pro změnu) dávno. Celou knihu vám Charlie, čerstvý prvák ze střední, píše dopisy. Charlie se kouká na svět jinak, než ostatní, občas ho nechápe, ale rozhodně není hloupý. Je to takový ten milý klučík, naivní, světa a dívek neznalý...Kterému klidně svěříte všechna svá tajemství. A že jich Charlie nakonec střeží celkem hodně. A o jednom malém tajmeství možná netuší ani on sám.
Velký Gatsby je klasika. I když mě kniha lehce nudila, myslím, že ten příběh je tak nádherný, že stojí za zmínku a aspoň si pusťte film. Příběh velké lásky a zkaženosti lidských charakterů. Bohužel mi přijde, že v knize to tak nevynikne jako právě ve filmu. Na druhou stranu, knížka je velmi úzká a hodí se třeba na horké letní odpoledne.
Četli jste nějakou z knih? Nebo aspoň viděli filmové zpracování?

pondělí 10. dubna 2017

Jak mi začaly růst vlasy

Vždycky jsem měla celkem husté vlasy, ale nikdy moc dlouhé, protože jsem bojovala s roztřepenými konečky. Vysvětlovala jsem si to tím, že když jich je tolik, prostě je těžké je vyživit a tak nepřerostou určitou délku. Takže jsem je musela často stříhat, ale nikdy mi moc nenarostly, protože rostly opravdu pomalu. Ne, že bych je teď měla ve vysněné délce, ale všimla jsem si, že mi začaly růst mnohem rychleji. A proto se s vámi chci podělit o rady a produkty, které růst vlasů ovlivňují a opravdu fungují.
Za prvé jsem přestala vlasy barvit a žehlit. Už asi pět let je vůbec nebarvím. Dříve jsem měla výraznou červenou, modrou, fialovou...A jako bonus opravdu hodně zničené vlasy, které připomínaly spíš chemlon. A aby toho nebylo málo, byla jsem schopna je žehlit každý den. Vznikl chemlon na druhou. Teď si je žehlím párkrát do roka, když je nějaká akce nebo chci prostě vypadat dobře. Myslím, že tohle je základ, protože všemi zásahy si vlasy ničíte a zničené vlasy pak prostě musíte ostříhat. A když vám nerostou, tak prostě jenom stříháte a stříháte...
Za druhé je důležitá strava a životní styl. Tady to sice nemám vychytané, ale právě proto jsem si pořídila doplněk stravy z dm drogerie Haar Vital komplex. Nejdřív jsem měla pocit, že to nic nedělá, ale když překonáte první balení a nevzdáte to, uvidíte výsledky. Poprvé jsem si řekla, že to asi opravdu k něčemu je tak po druhém balení. Není to nic drahého, takže člověk tím rozhodně nic nezkazí a ani ho to nezruinuje.
Jako třetí bod je šampon podporující růst vlasů. Tenhle z Yves Rocher mi opravdu pomáhá a důkazem je to, že už mám druhou lahvičku a budu kupovat další a další. Je opravdu důležité ho nechat působit (aspoň 5 minut), což jsem ze začátku pořád zapomínala. Dříve jsem zkoušela třeba kofeinový šampon Alpecin, ale ten mi moc nepomohl a hlavně jsem po něm měla takové tvrdé vlasy. Někdy bych chtěla zkusit ještě koňský šampon, po kterém by vlasy měly růst až o padesát procent rychleji. Nejen, že vlasy rostou rychleji, ale pokud jich máte málo (což teda není můj případ), tak vám začnou růst nové a nové. Vlasy mi podrůstají ještě více než kdy předtím.
Samozřejmě růst můžete podpořit různě - masáží hlavy, vlasovými vodami a tak dále. Důležité je se o vlasy celkově starat. Jakmile se vám vlasy roztřepí, pomůžou jenom nůžky, takže nejlepší je tomu předejít. Do konečků si vždy dávám olejíček a snažím se je nezatěžovat třeba lakem na vlasy a dalšími stylingovými produkty. Ještě nemám svou vysněnou délku, ale jsem na dobré cestě a hlavně mám vlasy viditelně zdravější, než předtím.
A nezapomínejte, že nejdůležitější je se nevzdávat a vytrvat!
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...